
Stanovisko k prodejům uměleckých děl realizovaných prostřednictvím internetu
Zásadním obsahem argumentace provozovatelů internetových portálů v rámci kterých jsou nabízena k prodeji umělecká díla je to, že tuto činnost nelze považovat za činnost obchodníka z uměním jak předpokládá ust § 24 zákona č. 121/200 Sb. a tato činnost není činností zprostředkovatelskou.
Směrnice EU 2001/84/ES o právu na odměnu za opětovný prodej uměleckého díla obsahuje toto vymezení:
Čl. 2. Právo na odměnu za opětovný prodej se vztahuje na všechny úkony opětného prodeje, jehož se účastní prodávající, kupující nebo zprostředkovatel profesionálního zástupce trhu s uměleckými díly, například aukční síně, umělecké galerie a obecně jakýkoli obchodník s uměleckými díly.
Český právní řád v ust . § 24 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb uvádí:
… jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly (dále jen "obchodník"), má autor v souvislosti s každým opětným (dalším) prodejem díla právo na odměnu.
Uvedená ustanovení je ale třeba vykládat tak, aby výklad odpovídal smyslu Směrnice a zákona a aby tak bylo dosaženo toho, co zákon sleduje, tedy zajistit podíl autorovi na nárůstu hodnoty jeho díla a na zisku těch, kteří se na prodeji podílejí. Jakýkoliv problém při výkladu je tak třeba učinit ve prospěch autora, k jehož ochraně je právní úprava provedena.
Podle výkladu obsaženého v komentáři Telec Tůma C.H.Beck 2007 str. 285 286 čl. 7 první vydání je nutno pojem zprostředkovatele chápat šířeji než jak to činí občanský a obchodní zákoník. Bude se tedy jednat o výkon činnosti, která má dlouhodobější povahu. Podstatným kritériem je to, že takový obchodník vykonává soustavně faktické úkony směřující k uskutečnění prodeje. Vyloučení těchto osob by bez věcného důvodu zužovalo rozsah autorského práva na odměnu za následný prodej.
V souladu s autory komentáře je nutno ve smyslu čl. 18 odůvodnění Směrnice uzavřít, že smyslem úpravy je : Obsah práva na opětný prodej by měl být rozšířen na všechny úkony opětného prodeje s výjimkou těch, které se uskutečňují přímo mezi osobami jednajícími jako soukromé osoby bez účasti profesionálního zástupce trhu s uměleckými díly.
Je možno konstatovat, že znakem činnosti obchodník je jednak soustavnost a dále činnost za účelem dosažení zisku.
Naproti tomu není kritériem, jakým konkrétním způsobem se taková činnost vykonává, zda v kamenných obchodech, aukcemi sálovými či virtuálními, prostřednictvím internetu.
Podle § 2445 odst.1) Občanského zákoníku Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.
Zásadní charakteristikou zprostředkování je tedy činnost směřující k tomu, aby byla uzavřena poptávaná smlouva a v tomto směru prodáno umělecké dílo.
Takovou činnost obchodník vyvíjí. Předně má k tomu potřebný živnostenský list, vytvořil k tomu prostředky (internetový portál) a inkasuje za tuto činnost odměnu (provizi). Všechny tyto skutečnosti vyplývají z informací zveřejňovaných na příslušných portálech.
Propracovaný systém organizace nabídky a poptávky a organizování aukce svědčí o tom, že tato činnost je vykonávaná profesionálně a že se jedná o aktivní činnost.
Rozhodně nejde o „pouhé“ poskytnutí příležitosti uzavřít smlouvu a i kdyby tomu tak bylo, s ohledem na to jak profesionálně je prostor pro obchod poskytován, jak je organizován, i takové „pouhé“ poskytnutí příležitosti, je-li vykonáváno soustavně a za úplatu, splňuje podmínky zprostředkování osobou, která se zabývá obchodem s uměním. Nejde o to, zda pouze obchodem s uměním, nebo „také“ obchodem s uměním. Nahlédnutím na prodeje na internetovém portálu nalezneme neustále řadu prodávaných uměleckých děl různého druhu.
Případné námitky, které by mohly spočívat v tom, že provozovatel portálu nedochází do styku s dílem jako takovým, že neověřuje jeho pravost, nemají pro posouzení povinnosti provozovatele portálu zajistit odvedení autorské odměny žádný význam.
Skutečnost, že zprostředkovatel neodpovídá za pravost děl, rovněž není právně významná, ona vůbec odpovědnost jakéhokoliv obchodníka s uměním za pravost prodávaného díla je problematická. K pravidlům hry na trhu s uměním patří, že v menších galeriích a aukčních domech se prodávají díla za nižší cenu, právě proto, že není ohledně nich jistota. Na druhé straně existuje řada sběratelů, kteří taková díla kupují v naději, že levně nabudou skutečný vzácný originál, v jehož pravost ostatní kvůli ceně a způsobu prodeje nevěří. To ovšem nemůže autora vyloučit z nároku na odměnu, když je to jeho jméno, které způsobilo to, že se obraz vůbec prodal. Podíl autorova jména na prodejnosti obrazu je zásadní.