Co nás trápí

Je toho víc co nám brání dělat naši práci lépe, zaručit autorům jejich odměnu a kultivovat prostředí výtvarné scény. Jde jednak o věci, které lze ovlivnit pouze tím, že se nám podaří společně s ostatními kolektivními správci  prosadit do zákona úpravu, která napomůže naší činnosti a dodržování práva vůbec a jednak o věci, které se týkají chování jak povinných, tak oprávněných subjektů.

 

Co bychom rádi změnili v autorském zákoně

  •           Snížená hranice,  od které má autor právo na autorskou odměnu. Dosavadní hranice činí 1.500 EUR a je v Evropě spíše hranicí vyšší.  Evropská směrnice stanoví maximální hranici 3.000 EUR, jenže v podstatné části Evropy je hranice nižší. Např. na Slovensku je hranice 1.000 EUR, v Německu 400 EUR, Francii 750 EUR... Zbytečně vysoká hranice vylučuje z nároku na odměnu bezdůvodně zejména mladé autory, neboť opětovné prodeje nad hranici 1.500 EUR dosahují zejména díla autorů již zemřelých a starších.
  •           Nemožnost přístupu do CEO. Pro účinné dohledávání autorů nezbytně potřebujeme umožnit vstup do centrální evidence obyvatel. Bez tohoto přístupu je vyhledávání neznámých autorů značně komplikované, jsme odkázáni na ochotu soudů a notářů a občas i vystavováni vydírání obchodníků s informacemi.
  •          Přivítali bychom podstatné zvýšení postihu za neplnění povinností podávat hlášení o realizovaných prodejích. Stávající hranice 50.000,- Kč je směšná.
  •          Schází nám trestněprávní postih nepoctivých obchodníků. Neodvedení autorské odměny je stejný, nebo ještě závažnější zločin, než padělání obrazů, či neoprávněné stahování hudby, či uvádění do oběhu zboží s falešnou ochrannou známkou.

 

Co nás trápí ve vztahu k obchodníkům

 

  •        Dražby na limit. Řada galerií a aukčních síní neodvádí autorské odměny s odůvodněním, že se dražilo na „limit“ . Přitom dle dražební listiny byly obrazy vydraženy. Limit není před zahájením dražby hlášen  a dražba končí příklepem. Ověřit, že bylo draženo na limit znamená obtěžovat prodávajícího, vyžaduje to kontrolu účetních dokladů. Takový prodej neprodej se ale objevuje v médiích jako realizovaný a aukční síně jej používají v rámci zveřejňování své úspěšnosti. A co nejhůř, autor sám bývá informován o tom, že dílo bylo vydraženo a očekává odměnu, kterou nedostane, což v něm samozřejmě vyvolává pochybnosti. Řešením by bylo dražby „na limit“  zakázat, nebo je po zahraničním vzoru před zahájením dražby oficiálně nahlásit. Protože se tyto případy množí a jsme vystavováni nepříjemným dotazům autorů, rozhodli jsme se všechny případy, kdy aukční síň oznámí, že nedošlo k prodeji z důvodu dražby „na limit“ zveřejňovat, stejně tak zveřejňovat „ zmařené dražby“ z důvodu nezaplacení příklepové ceny.
  •           Zatajování prodejů. Řada galerií se uchyluje k tomu, že prostě realizovaný prodej nenahlásí a doufá, že se na to nepřijde. Bohužel zákon nám při postupu proti těmto nepoctivcům příliš nepomáhá. Jsme překvapeni laxností velkých aukčních síní a galerií k tomuto problému. Zasazujeme se při jednáních na Ministerstvu kultury o prosazení důrazné trestní represe.